24.12.2004
PF 2005
Folková skupina KVINTA přeje všem VESELÉ VÁNOCE & ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK
Kvinta
18.12.2004
Folkáč
Další hraní na Kvintu čekalo hned druhý den v sobotu. Na pravidelnou akci s názvem Folkáč si nás pozval Tomáš Smrž (za dětskou skupinu Zálesák). Vnitřní prostory mosteckého Quatra (Tip sport!) byly příjemně zaplněny a lehce (těžce) začouzeny, ale hlavně tam bylo teplo. První hrála chomutovská skupina Střepy a po nich my. I odsud si jeden šťastlivec odnesl domů /live DEMO/ CD s názvem "Folková kavárna s Kvintou". Večer to byl příjemný, ale takovéhle akci by rozhodně mnohem více slušely lepší prostory.
Ampér
17.12.2004
Folková kavárna - Lidee Noire
V pátek 17.12.2004 proběhla v Docela velkém divadle v Litvínově poslední letošní Folková kavárna s Kvintou. Hrstce diváků tentokrát kromě nás zahrála a zazpívala skupina Lidee Noire z Chomutova. Diváci ke vstupence dostali perníčky, které upekla Lada, v úvodu večera zazpívaly dvě žákyně chudeřínské ZUŠky tři koledy a potom už hráli Lidee Noire. Konečně se jejich řady rozšířily o basovou kytaru (křičím HURÁ). V celkovém projevu také bylo znát, že skupina nedávno nahrála CD (s názvem Batatooka). V jejich písničkách je možné procestovat daleké země, například Afriku, a nebo nahlédnout do říše bájí a bohů, třeba na ostrov Lesbos za krásnou Sapfó. O cestování se nejenom zpívalo, ale i hodně povídalo, neboť Lidee v Africe opravdu byli, a nejen tam, ale třeba také v Mexiku a určitě ještě i jinde.
V přestávce, když jsme se za mikrofony připravovali my, se losovalo o dvě cédéčka Kvinty. Jde původně pouze o pracovní nahrávku z živých vystoupení skupiny, ale divákům určitě udělalo radost. No a pak už Kvinta hrála a zpívala až do konce. Diváků tentokrát bylo poskrovnu, protože se v Litvínově v tento den konaly hned tři folkové akce. (Kromě nás měla v Radničním sklípku v galerii své hosty skupina Stráníci a v aule Scholy Humanitas měla svůj folkový večer skupina Pět oříšků pro Popelku.) Diváci přesto vytvořili báječnou atmosféru.
Na leden přijala pozvání do Folkové kavárny s Kvintou pražská skupina Lístek (22.1.2005) a v únoru (19.2.2005) tu budou litvínovští Stráníci.
Ampér
20.11.2004
Folková kavárna - Bob a Bobci
Hostem Folkové kavárny s Kvintou v Docela velkém divadle v Litvínově byla tentokrát skupina Bob a Bobci. Její členové svým vystoupením představili průřez devítiletým působením kapely od začátků, kdy hráli písničky Kapitána Kida, až k současnosti s vlastním repertoárem. Konkrétní jména členů kapely vám tu teď neřeknu, tak alespoň informaci, že složení kapely v poměru Bobové : Bobky(ně) je 3 : 3 - tedy stejně stejně jako v Kvintě :-).
Vlivem informačního šumu někteří diváci přicházeli do divadla již před sedmou hodinou večerní. "Mluvčímu" a kytaristovi hostující kapely, který toto způsobil - Rendovi Křížovi (zvaný též Ježek), jsem musel vysvětlit, že už asi 4 roky začínáme od 20:00 hod. Nicméně hlavní bylo, že diváků přišlo hodně - a ti, co přišli poněkud dříve, se mohli alespoň lépe aklimatizovat z venkovního zimního počasí do útulného tepla divadelního baru.
Kvinta tentokrát (jako obvykle hrající v první polovině večera) hrála písničky převážně novější a nebo naopak hodně staré (ale v novém kabátě), jako např. písničku Nikam nespěchám. Linďáka jsem atakoval svými průpovídkami pouze do třetí písničky, po které dorazila jeho maminka a já z obavy o své zdraví toho raději nechal.
Teď odbočím od "kavárny", a poinformuji vás o tom, co v poslední době hýbe Kvintou. Pomalu totiž začínáme uvažovat o oficiálním CD nosiči. Před časem jsme na zkoušku vypustili (spíš bylo vypuštěno) mezi několik našich příznivců live demo z Folkové kavárny (původně to byla pouze pracovní nahrávka pro muzikanty s Kvinty); v současnosti je těchto "živáčů" mezi lidmi asi pouze 10 až 15, o kterých víme. O našem demo live CD dokonce byla zmínka také v Deníku Mostecka, kde J.M. (majitel jedné kopie tohoto CD) napsal, že jsme ho svým posluchačům již představili. Tak tedy drobná oprava... JEŠTĚ JSME HO NEPŘEDSTAVOVALI! Ukázku - a možná, že i celé toto demo CD - vám nabídneme i zde, na našich www stránkách. No, a oficiální CD bychom chtěli nahrávat začátkem příštího roku (leden-únor) ve studiu JUMBO v Tymákově u Plzně. Zatím se dohadujeme v kapele, kolik a jaké písničky bude CD obsahovat, jak budeme postupovat při nahrávání, kdo nám bude hlídat děti, jak bude vypadat obal, jak se vypořádat s autorskými právy (pokud tam budeme chtít dát i převzaté skladby)... Je toho zkrátka moc k řešení a času celkem málo, tak uvidíme, jak to nakonec celé dopadne.
Ampér
23.10.2004
Folková kavárna - perem hostující kapely Toman a lesní panna
Přes všechny ty uzavírky, jednosměrky, vyfrézované silnice jsme se do Docela velkého divadla v Litvínově nakonec dostali. Ovšem "kufrování" patří mezi naše speciality – ještě že máme mobilní telefony, Ampér se stal na chvíli výborným navigátorem.
První půlku koncertu jsme si užívali jako diváci a s napnutýma ušima jsme poslouchali, co nového si pro nás Kvinta přichystala. Druhá půlka byla naše. Posilnění jedním "Gambáčem" jsme se docela rychle přichystali a začali naše vystoupení. Hned po první píšničce jsem věděla, že to dneska bude fajn a v naprosté pohodě. Diváci byli totiž neuvěřitelně milí a vytvořili v příjemném prostředí úžasnou atmosféru. (Nevím, jak to ti "kvinťáci" dělají, že k nim do Docela Velkého Divadla chodí takové obecenstvo.) A tak jsme to všechno zakončili dvěma přídavky. Hrálo se nám prostě skvěle. Škoda jen, že jsme museli jet brzy domů, páč se pak začalo jamovat a to je vždycky nejlepší zakončení. Snad příště. Každopádně, Kvinto, děkujeme za pozvání a těšíme se zase někdy na nějakém společném hraní.
Mirka (Toman a lesní panna)
2.10.2004
Den zvířat, Zoopark Chomutov
Hned po příjezdu jsem popřál Linďákovi všechno nelepší k svátku. Měl upřímnou radost a zvesela jsme se všichni vyhoupli na pódium. Měli jsme hrát 30 minut, ale dlouho jsme se zvučili (což bylo ve výsledku stejně na nic) a nakonec ještě herci Docela velkého divadla, kteří měli hrát po nás nějakou pohádku, chvátajíce na další odpolední představení, netrpělivě žadonili, ať to urychlíme. Měli jsme pocit, že jsme tam skoro nic nezahráli, ale nakonec to bylo asi dobře, protože ten zvuk byl opravdu... blé!
Ampér
26.9.2004
Veletrh hudebních nástrojů a aparatur
Tak jako každý rok jsme se jeli podívat na pražský Veletrh hudebních nástrojů a aparatur. Jeli jsme tři - já, Tomáš a Linda a pohled na nás v ranních hodinách byl... přinejmenším příšerný. Ve Veletržním paláci, kde se veletrh konal, byl správný chaos. Mraky lidí, všichni hráli na všechno a každý nějak jinak a něco jiného. Tuto zvukovou kulisu však zcela přehlušil dojem z krásných nástrojů. Nemluvím o tom, že kopii Fendera dělá snad každá firma vyrábějící kytary, ale ojedinělé kousky zajímavých nástrojů byly nepřehlédnutelné. Co bylo ještě k vidění... například lampové kombo vyrobené z plastové popelnice (tuším že od fy. Randall), nepřeberné množství klávesových, bicích, dechových a jiných nástrojů, zvuková a (mně příliš neříkající) osvětlovací a DJ technika, nejrůznější hudební software... prostě všechno okolo muziky, zvučení, atd. Ve sklepních prostorách probíhaly koncerty tvrdších skupin a v předsálí (předsklepí) se každou hodinu konala laserová show. Viděli jsme jí dvakrát a museli jsme uznat, že šlo o jedinečnou podívanou. Potkali jsme tam Martina Rychtaříka a Jakuba Masojídka z Juwel folku a pokecali jsme si o všem možném. Cestou zpátky domů jsme se, jako obvykle, zastavili na letišti, a z vyhlídky patrových garáží jsme koukali na provoz a mlčky záviděli těm, kteří třeba letí někam na jih za sluníčkem a za teplem (zapomněl jsem se zmínit že bylo ošklivě, zima a pršelo).
Ampér
25.9.2004
Než vyjde večernice - koupaliště pod Resslem, Most
Zábavný večer s názvem "Než vyjde večernice" připravovala organizace Zálesák. Děti s rodiči se vydaly na procházku nočním lesem, cestou je strašila strašidla a zdálky k nim doléhala produkce Kvinty. Nejdříve jsme hráli naše písničky. To bylo v době, kdy se rodičové se svými ratolestmi houfovali ještě u vstupu na tůru. Pak jsme již hráli všechno možné. Zahrát a zazpívat si s námi přišel i náš kamarád a sponzůrek Tomáš Smrž. Musel občas odběhnout, protože byl také jedním z nepostradatelných organizátorů, ale hraní a zpívání s námi se mu prý velice líbilo.
Ampér
25.9.2004
Vinobraní - Františkánský klášter, Kadaň
Kadaňský Františkánský klášter byl naplněn k prasknutí za prvé lidmi, za druhé stánky s pochutinami a jinými hloupostmi. Dvě pódia vzdálená od sebe cca 200 metrů a na každém jedna skupina. Každá půl hodiny hrála a půl hodiny odpočívala na střídačku s tou druhou skupinou. Vcelku dobře vymyšlené. Jen moderátor Pepa Štross měl trochu lítání z jedné scény na druhou, ale pohyb je zdravý. Písničky padaly mezi procházející davy a občas se někdo zastavil a poslouchal, ne však na dlouho. Přitažlivost stánků byla patrně větší. Mým největším zážitkem bylo prodírání se davem lidí, obtěžkán kombem a kufrem s basou. Snad stokrát jsem se snažil mírumilovně požádat o dovolení, a pak už jsem to nevydržel a lidi jsem nemilosrdně odstrkával nesenými věcmi. Tímto se dodatečně omlouvám, pokud jsem přivodil někomu nějakou újmu.
A zase na chvilku domů, podívat se na děti a taky na babičku, která je hlídala, a opět zrychlený přesun na mostecké koupaliště pod Resslem.
Ampér
24.9.2004
Folková kavárna - host Walchaři
Walchaři jsou výborní muzikanti a skvělí pařani. O tom prvním svědčilo jejich perfektní bluegrassové vystoupení, a o tom druhém to, co se dělo potom. Škoda jen, že Pája (basista) pospíchal domů. Na ostatních bylo vidět, jak se jim nechtělo. Ujišťovali Páju, že "tahle je poslední" asi 10x... a pak už jsem to přestal počítat. Torzo Kvinty (já a Linda) jsme přespali v divadle, v sobotu ráno zabalili aparát a rozjeli se domů. Tam jsme se příliš nezdrželi a zanedlouho už jsme opět cestovali naší Blážou do Kadaně.
Ampér
28.8.-18.9.2004
Šumavský pařez, Folkový Most, Schola Humanitas, Babí léto a Hipodrom
Zanedbal jsem příspěvky o našem hraní a tak se pokusím o nápravu:
Na 20.ročník festivalu Šumavský pařez (28.8.04) jsme přijeli v plné sestavě. Sestava vystupujících skupin se na tomto festivalu mění velice sporadicky, a tak o kamarády z nejrůznějších skupin nebyla nouze. Letos se zde poprvé představila i skupina Juwel folk z Děčína. Jejich vystoupení však proběhlo v pozdních večerních hodinách, a my jsme je již neslyšeli. Z dalších zmíním třeba skupinu Toman a lesní panna, Bodlák, nebo Fregata, jejíž kapelnice přehlíží naší Zmijovku jako lány. Po dlouhé době jsem cestou zpátky řídil náš kapelní samohyb Blaženu a i přes to, že to auto takřka nebrzdí a docela bídně zatáčí, jsme dorazili bez nehody až do svých domovů.
Jestliže jsme to měli na Šumavský pařez do Dolní Lhoty u Klatov dost daleko, na přehlídku Folkový Most (29.8.04) jsem mohl dojít pěšky (jel jsem autem, protože jsem měl s sebou děti, mám těžké kombo a baskytaru). Nic převratného se během našeho vystoupení nepřihodilo, a tak se o něm nebudu rozepisovat. Jen opět zmíním některé skupiny, které zde hrály, např. Míra Kuželka se skupinou JAFAP, Šantré, Pepa Štross, Pavel Dobeš, Zdarr a další.
V litvínovské Schole Humanitas (9.9.04) jsme vystupovali na výstavě fotografií. Bylo opravdu na co koukat, a někteří fotografové si odnesli i pěknou cenu. Potom byla v předsálí žranice... promiňte - vznešeně se tomu říká raut, ze které(ho) na nás zbyla pouze zelenina a ovoce. Obložené talíře zaujaly většinu lidí natolik, že už se zpátky na Kvintu vrátila pouze hrstka. Ale i tak jsme si hezky zahráli a těch pár lidiček vytvořilo příjemnou atmosféru.
Na Babím létě na Kyselce jsme hráli poprvé minulý rok. Krásný festival nás zaujal a my jsme doufali, že nás tam ještě pozvou. A stalo se (11.9.04)! Jen dramaturgie nás malinko zaskočila. Posuďte sami: 20:00 Semtex, 21:00 Kvinta, 22:00 COP. Semtex diváky velmi rozparádil a my měli strach, jak potom přijmou lidi nás s naším folkem. Ale vše dopadlo velice dobře. V průběhu zvučení a ladění aparatury diváci "vychladli" a naše hraní se líbilo.
Na mosteckém hipodromu (18.9.04) se konala nějaká soutěž. Jezdilo se na koních, skákalo přez překážky. Večer se předávaly ceny, a o kulturní zážitek jsme se starali my. Kvinta se opět transformovala z folku na čistokrevný rock-popík. Linda měl frňák jako bambitku a klepal se jak ratlík. Byl totiž velmi silně nachlazen, a proto také moc nezpíval. Většina přítomných se sice v průběhu večera vytratila, avšak hrstka zůstavší omladiny se jakoby právě těsně před půlnocí probudila a žadonila o další a další písničky. O půlnoci jsme to nekompromisně zabalili.
Příští víkend to bude náročné. V pátek 24.9.04 budeme ve Folkové kavárně s Kvintou v Docela velkém divadle v Litvínově hostit skupinu Walchaři z Nové Role, v sobotu hrajeme v Kadani ve Františkánském klášteře na vinobraní - a to od 12:45 hod., a večer od 20:00 v Mostě na koupališti pod Resslem. V neděli se chystáme do Prahy na výstavu hudebních nástrojů a aparatur do Veletržního paláce.
Ampér
7.8.2004
Lesní divadlo Mlýny
Uprostřed romantické přírody okolních lesů, nedaleko České Kamenice u obce Kytlice, leží skryto ve skalách Lesní divadlo (původně vybudované v roce 1931). Celá romantika tohoto místa skončila okamžikem, když se lesem po kamenité cestě za řevu dvoutaktního motoru pomalu sunula naše zelená kapelní "Blažena" (Barkas B1000). Zanechávaje za sebou závoj páchnoucích výfukových plynů oznámila všem: přijela Kvinta. Cestou jsme museli měnit pneumatiku a proto jsme informovali pořadatele, že se malinko zdržíme. Zprvu nám bylo divné, že o našem defektu věděli nějací lidé u vjezdu do lesa. Mysleli jsme si, že nás viděli při opravě, ale později bylo vše vysvětleno. Pořadatel hned po našem telefonátu vše sdělil přítomným divákům. Měla na nás čekat (prý) výkonná aparatura (3kW), ale jednalo se pouze o výkon elektrocentrály. Hráli jsme bez mikrofonů, hráli jsme do večerního šera, hráli jsme lidem, kteří pozorně poslouchali, aby jim nic neuteklo, hráli jsme v pohodě, a celou romantiku tohoto jsme si všichni vychutnávali, my na pódiu a v protisvahu několik desítek posluchačů. Líbili jsme se... prý velmi... a příští rok (6.8.2005) jsme opět srdečně vítáni. Stavte se taky! Je to tam fakt bezva!!!
Ampér
20.7.2004
Termíny "Folkových kaváren" na sezónu 2004/2005
Již pro Vás máme nachystané termíny Folkových kaváren s Kvintou pro nadcházející sezónu, a postupně budeme k těmto datumům připisovat kapely, které nám potvrdí účast.
- 24.9.2004 (pá)
- 23.10.2004 (so)
- 20.11.2004 (so)
- 17.12.2004 (pá)
- 22.1.2004 (so) - bez záruky
Ampér
17.7.2004
BLUE AIR ROUDNICE 2004
Festivalů v žánru folk - country - tramp - bluegrass je v naší republice celkem dost, od těch největších, jako je například Porta nebo Zahrada, až po ty malé. Některé žijí, jiné přežívají, a mnohé již zanikly. Záleží na tom, jak se pořadatelé chytnou příležitosti vytvořit přehlídku hudebních těles, která je zajímavá pro diváky, a na které neprodělají kalhoty. My jsme měli tu možnost zúčastnit se zrodu takového festivalu právě v Roudnici nad Labem na letišti. Akci pořádalo místní kulturní středisko a dramaturgem byl Honza Moucha. Diváci si mohli poslechnout bluegrass v podání skupin Báry, Owango a Sunny Side, a nebo folk od Nezmarů, Neřež, nebo od nás. Abych byl ve svém výčtu vystupujících umělců úplný, ještě zde hrála country skupina Kliďánko a písničkář Petr Lutka. Na letištní ploše probíhala ukázka bojové techniky.
Pódium bylo zřízeno v hangáru. Venku svítilo sluníčko, bylo horko, a občas zafoukal osvěžující vánek. Uvnitř svítily reflektory, bylo horko, a nic tam nefoukalo, pominu-li drobné ventilátory aparatury. Hráli jsme první, a díky našemu včasnému příjezdu jsme měli spoustu času na přípravu zvuku. Na to, že hangár připomínal velikánský plechový kýbl, byl zvuk dost dobrý. Lidí se nesešlo nejvíce, ale na první (vlastně nultý) ročník to bylo celkem dobré. Linda "zakopl o kořen" v textu ve Stínech, ale nebylo to poprvé a tak už jsme na to celkem zvyklí. Veliké poděkování patří holkám ze skupiny Báry, které se nám po dobu vystoupení perfektně postarali o Helenko?Linďákovu Lucinku.
Tomuto festivalu nezbývá než držet palce, aby se udržel v konkurenci podobných akcí, a popřát pořadatelům více diváků a dlouhou výdrž.
Ampér
18.6.2004
Folková kavárna
Dal jsem jim za úkol, aby o hraní v Docela velkém divadle něco napsali, abych nepřispíval do kapelní kroniky a na webovky jen já. Ale pro všeobecnou zaneprázdněnost Rybníkářů jsem se do tohoto článku dal sám. Možná už dnes není povídání o jejich vystoupení aktuální, a já budu lovit ve vzpomínkách nějaké perličky, ale na druhou stranu co se v takové skupině mohlo za necelé (celé) dva měsíce změnit?! Určitě nepřešli z trampské muziky do heavy metalu (no... raději jim zavolám, co kdyby ano!). Hráli hezky... to si pamatuju docela přesně. Měli sympatickou zpěvačku, která taky hrála na kytaru, jako Jirka Krška, který byl taky sympatický, ale tak nějak jinak. Zpěvačka byla navíc ex-plzeňačka a tak jsme si po vystoupení "poklobásili". Další, na co si docela dobře vzpomínám bylo to, že museli odjet a nemohli se zdržet déle. Jirka (perfektní fotograf) měl na druhý den nasmlouvané nějaké focení a bylo na nich vidět, že je to opravdu mrzí. No, co se dalo dělat, ani jsem se jim nedivil při té představě cesty, která je čekala.
Lindovi se povedlo v našem bloku opět zkazit text ve Stínech. Asi má z té písničky nějakou fobii (Stínofóbii). Největší událostí, překrývající všechny zapomenuté texty a jiné hudební chyby, však bylo rozloučení s Pralinkou. Jak už bylo několikrát zmíněno, nadále se bude věnovat převážně divadelní práci, a to hlavně osvětlování, zvučení a také všelijakému papírování atd. Nadále je čestným členem Kvinty a doufám, že pokud to bude možné, zazpívá si s námi občas jako host některou ze svých písniček. Za těch 8 let jsme s Ivkou hodně prožili, a vzpomínky nám ani jí nikdo nevezme.
"... takže milá Pralinko, ať ti to i nadále neustále skvěle zpívá, hraje, osvětluje, zvučí, papíruje, píše, paří a džemuje, chutná, mládne, všechno jde a všechno baví atd., a buďme pořád dobří přátelé a kamarádi..."
Ampér
12.6.2004
Trampská Porta Ústí nad Labem
Z chomutovského předkola jsme se dostali do semifinále, které se konalo na ústeckém Lidickém náměstí. Hráli jsme až skoro na konci, ale přijeli jsme tak akorát, takže jsme nečekali dlouho a šli jsme na (stěží se to tak dá nazvat) pódium. Zvuk jako v tunelu, ale přestáli jsme to. Dokonce tak, že nás porota poslala do finále.
To probíhalo v opraveném letním amfiteátru. Do 15:00 jsme tam měli být přítomni na zvukové zkoušce, leč ještě ve 14:50 jsme obědvali v "Domě chemiků". Zrychlený přesun (po telefonické výzvě zvukaře) jsme zvládli s naší "Blaženou" bez obtíží. Opět jsme měli na řadu přijít až v závěru finálového odpoledne, přesněji zásluhou jakýchsi machinací úplně poslední. Čekali jsme a čekali, klobásili s různými skupinami, např. Toman a lesní panna, Rybníkáři... a hlavně taky poslouchali a hodnotili výkony ostatních skupin. Postával jsem s Linďákem za pódiem a při čtvrté skupině odzadu k nám přiběhl zvukařův technik, že už máme stát u mikrofonů. Linda rychle letěl pro zbytek Kvinty, pak běželi do auta pro klávesy a stojany a hned zase fofrem zpátky (to všechno během poslední písničky předchozí skupiny), a jen jsme zastrkali šňůry do kytar, moderátor řekl KVINTA a my spustili. První písnička OK. Druhá OK. Třetí jsme vsadili na lidi a zahráli oproti semifinálové Sídlištní ? Rise Again. Na začátku malinko "zaprasila" Laduška a v posledním refrénu zase já. Měl jsem trému jako... jako... jako... - velkou trému! Ještě po hraní jsem se klepal. Čekali jsme na verdikt poroty.
Večerní vyhlášení a celý program moderoval Petr Novotný. Co člověk to názor, ovšem negativních názorů na jeho kecy je pravděpodobně více. Porota udělila interpretační Portu skupině Přístav, autorskou Portu Martině Trchové, diváckou Portu opět brněnské skupině Přístav. Miss Porta - M. Trchová - a to bylo vlastně všechno. Další Porty neuděleny, jen ocenění poroty za instrumentální všestranost Romaně Tomáškové (Toman a lesní panna). Jeli jsme domů a věřte... nebrečeli jsme. Vždyť už jen zahrát si před tolika lidmi (cca 5 tisíc... pokud ten pořadatel, co to říkal, nepřeháněl) stálo za to.
Ampér
5.6.2004
Folkáč
Sobota jako vystřižená z učebnice pro meteorology amatéry kde je pod odkazem "aprílové počasí" napsáno několik vět o střídání deště a sluníčka. 13. základní škola, důmyslně ukrytá uprostřed mosteckého sídliště, na jejíž zahradě stojí nenápadné pódium ozvučené dobrou aparaturou, a za drobným mixpultem který čítá cca 25 (26?) barevných čudlíků zcela nenápadně postává Tomáš Smrž, a ten těmi čudlíky hýbá nahoru a dolů, a ze strany na stranu, a také je mačká, čímž dociluje optimální slyšitelnost pro všechny diváky v blízkém i vzdáleném okolí, i pro všechny muzikanty na pódiu.
Před námi hrál "Zlej sen" z Chomutova, nebo z Jirkova (???)... nevím, ale to je jedno. Jak hráli? Jako vždycky! Zkuste zapátrat v našem archívu a určitě tam o nich něco najdete. Když se pak malé pódium zaplnilo našimi komby, šňůrami a nástroji, vecpali jsme své postavy do zbylých míst, naladili, a pak už jsme jen hráli a taky mluvili, tedy hlavně jsem mluvil (jako obvykle) já. Diváctvo bylo velice příjemné a dokonce i tleskalo. Patrně již při skupině Zlej sen dojedli všichni své, na zdejším ohníčku opečené, špekáčky a točeňáky, a tím se jim uvolnily ruce k tleskání. Celou dobu se schylovalo k dešti, ale Tomáš Smrž se celou dobu za mixem modlil (odezíral jsem mu to ze rtů - pokud to ovšem nebyl zpěv) a naštěstí se žádná průtrž nekonala, ač jsme se déšť a bouřku pokoušeli v několika písničkách přivolat (Sídlištní: ... padá déšť, a v kapkách...; Žížaly: ... přišla bouřka do Jižních Čech...; Raindrops keep...: ... raindrops keep falling on my head...; Než s tebou: ... než přijde potopa...; Rise again: ... across a stormy sky...). Všem se nám hrálo velice dobře a nezbývá než poděkovat Tomášovi Smržovi a také oddílu Zálesák, že nás pozvali, a pokud budou příště opět o naše vystoupení stát, rádi přijedeme. Pokud jste z Mostu nebo blízkého okolí, doporučuji Vám zajít si na Folkáč, na zahradu 13. ZŠ (pravidelně 1x měsíčně) a tam se dobře pobavit, upéct si buřta a hlavně si poslechnout muziku.
Ampér
22.5.2004
Novorolská Walcha
1. ročník tohoto festiválku pořádala v Nové Roli u Karlových Varů skupina Walchaři, jak se ostatně už z názvu dá poznat. Z Mostu jsme vyjížděli po 19. hodině, neboť naše zpěvačka Petra je konečně zase zaměstnaná, ale bohužel na směny. Jen co jsme se vymotali z Mostu, stavěli jsme na koridoru, neboť nás stavěli šíleně troubící Wydle (děčínská skupina). Jeli hrát do chomutovského klubu "U Bizona". Chvilku jsme se vítali a chvilku kecali a chvilku jsme se loučili.
V Nové Roli jsme to našli celkem snadno. V příjemném prostředí přírodního koupaliště byla velice nepříjemná zima. Když jsme se vyložili z auta, právě hrála Strašlivá podívaná z Plzně. Měli hrát COP (taky z Plzně), ale jeli ještě na jeden festival, a tak celá naplánovaná dramaturgie vzala za své. Po Strašlivce hrál chomutovský Album a pak už my. Nevím, zda-li slovo UŽ je to pravé. Začínali jsme okolo 23. hodiny a věřte, že za takového počasí a po takových kapelách nikoho folk nebral. Což se také mírně promítlo do našeho hraní.
Když jsme se vraceli domů a v 01:00 hodin projížděli Chomutovem, vzpomněl jsem si na Wydle a na to, jaká by to byla náhoda, kdybychom se zase potkali. Ale nic takového se nestalo. Asi hráli přídavky...
Ampér
21.5.2004
Folková kavárna, Střepy Chomutov
Nám se tentokrát nijak zvláště nedařilo, zejména co se týče textů (Stíny, Chytrýmu napověz, Všechno je jinak, ...). Navíc před začátkem vystoupení odešel Lindovi v kytaře snímač. Vypomohly Střepy, za což jim ještě jednou děkujeme. Jinak celkem OK. Jen už je znát, že se oteplilo, a že lidé odjíždějí na víkend z města.
Naším hostem byla skupina Střepy (Chomutov). Kytaristu Střepů, Tomáše Smrže, známe velice dobře. Má v Mostě krámek s hudebními nástroji, sponzoruje nás, a tak se vídáme dost často. Ostatní muzikanti z naší hostující kapely jsou z Chomutova a tak by se zdálo, že je asi znát nebudeme, jenže... kdo by zapomněl na dětskou skupinu Zlej sen. Tímto sdružením už prošel nejeden človíček a z nejednoho se stal dobrý muzikant, jako například písničkář Petr Buchtele. I mnoho dalších zůstalo u muziky a občas je vídáme v různých kapelách a potkáváme je na rozličných festivalech, a právě touto skupinou prošli všichni členové skupiny Střepy. Leč Střepy jsou už dospělá skupina s vlastními názory a částečně s vlastní tvorbou. Hodnotit převzaté písničky nebudu - svádí to k porovnávání s originálem. Vlastní písničky jsou dobré, ale potřeboval bych je slyšet alespoň ještě jednou, abych o tom nepsal bludy. Ne, že by je nebylo slyšet, ale měl jsem kolem všeho dost lítání a patřičně jsem se nesoustředil. To podstatné, co mi však utkvělo v paměti, byla zpěvačka Zuzka Marcová. Vládne silným a příjemným hlasem. Navíc to, co předvedla v poslední písničce na flétnu... super! Linďák se nechal slyšet, že kdybychom někdy sháněli zpěvačku, tak to by bylo to pravé. Další, kdo mě velice zaujal, byl kytarista Daniel Šmat. Hrál velice dobře na kytaru, ale i na mandolínu. Trošku jsem v celkovém zvuku kapely postrádal baskytaru. Hrál na ní Honza Burietka, ale přišel mi trochu nejistý. Zazněli Nezmaři, zazněl Žalman, taky Nedvědi, ale hlavně Střepy.
Pokud si je budete chtít poslechnout, máte možnost 5. června 2004 na zahradě 13. ZŠ v Mostě, kde pořádají pravidelnou akci s názvem Folkáč. Tentokrát bude součástí dětského dne a večer kromě Střepů vystoupí také Kvinta, tedy my.
Ampér
16.5.2004
Hostomice - zábava
Tomášův spolupracovník Pavel ??? zorganizoval naše hraní na místní zábavě v hostomické sokolovně. Čekala nás nepředstavitelná "šichta" od 20:00 do 02:00. První překvapení na nás čekalo po vstupu do sálu... velkého sálu s velkým pódiem a s celkem dobrou akustikou. Většinou jsme zvyklí na prostory asi jako U BIZONA, kde je každý ohrožován každým.
Slyšeli jsme: "... Chodí sem až 200 lidí, ale dneska přijde asi tak možná 100...". Těšili jsme se, ale do stovky jich asi tak 60 chybělo. Chudák organizátor Pavel z toho byl velice nešťastný. Všichni přítomní se celý večer velice dobře bavili a po skončení našeho hraní padala na naše hlavy chvála ze všech stran. Další překvápko spočívalo v tom, že nám celý náš šesti hodinový hudební maratón velice rychle utekl. Opravdu jsme se vyřádili, a bylo to jedno ze super super vystoupení i přes nízkou účast. Spousta z přítomných doufá, že ještě někdy do Hostomic přijedeme. A i my doufáme v totéž.
Ampér
1.5.2004
Promenádní koncert Ústí nad Labem
Na ústeckém Mírovém náměstí jsme našli dvě pódia a ani na jednom to nevypadalo, že máme za 15 minut hrát. Marně jsem se snažil u moderátora celé kulturní akce sehnat Honzu Mouchu, který nám tohle hraní "dohodil". Ten pán, co mluvil celé dopoledne do mikrofonu, ho ale neznal, ale věděl, že máme od 10:00 hodin hrát na větším pódiu, a že před námi tam budou hrát divadlo nějaké děti, a doufá, že nám příprava nebude trvat dlouho, aby nevzniklo "hluché místo" v programu. Šel jsem tedy za zvukařem. Každému bych přál vidět jeho výraz v obličeji, když jsem řekl co budeme potřebovat. Načež mi začal lát a spílat, že nic neví, že mu nikdo nic neříkal, že neví, zda to všechno dá tak narychlo dohromady, a jestli máme sebou svojí aparaturu (ne), a jestli máme sebou alespoň svoje mikrofony (ne), ... atd. My jsme si v klidu vynosili na pódium svoje "nádobíčka", a s vědomím, že máme celkem dost času, jsme si všechno vybalovali. Naproti tomu pan zvukař měl do klidu dost daleko. Lítal nahoru a dolů, nosil stojany a mikrofony a zase stojany a kabely a jiné kabely a opravdu se snažil.
Začátek našeho vystoupení se mírně posunul, ale nikomu to nevadilo. Asi tak 6 metrů před pódiem stálo provizorní hřišťátko, na kterém se v průběhu našeho hraní hrál volejbal, fotbal, hokejbal a kdoví co ještě. A tak místo potlesku se ozývalo GÓÓÓÓÓÓÓL, a to nejen na konci písniček, ale v podstatě kdykoli. Zmiňovanou šesti metrovou průrvou mezi pódiem a hřištěm se promenovali, neboli procházeli, lidé bez většího zájmu o naši produkci. Jen sporadicky se někdo zastavil a vyslechl celou písničku. Navíc se z nedalekého druhého pódia začala valit "techno smršť". Celkově shrnuto - ukázkový chaos! Snad jsme někoho svým hraním zaujali a pobavili. Nutno dodat, že my jsme vše pojali lehce s nadsázkou a celé vystoupení jsme si v pohodě užívali.
Ampér
26.4.2004
POZOR, ACHTUNG, ATTENTION, VNIMANIJE, ... !!!
Všichni, kteří jste se 1.5.2004 chystali do chomutovského country klubu "U BIZONA" na Kvintu, můžete tento večer dělat cokoli jiného. Vystoupení se nekoná na žádost majitele "Perryho" Skřivánka. Odůvodnění - sportovní příznivci jistě tuší - HOKEJ. Pokud by tedy hrála na pódiu Kvinta, moc lidí by nepřišlo, a pokud Kvinta hrát nebude, bude velkoplošná projekce hokejového zápasu. Perryho chápeme a všem našim příznivcům se omlouváme! Do BIZONA na Kvintu tedy budete muset přijít někdy jindy!
Ampér
24.4.2004
Konkurz Zahrada 2004
Konkurz na festival Zahrada 2004 se letos konal v Oseku v místním autocampu. Jelikož počasí nebylo vhodné na hraní venku, hrálo se v nedaleké hospůdce. Prostor to byl velice malý a kromě účinkujících a účinkujících se tam už nikdo nevešel. Hrstka posluchačů (v tomto případě se nedá říci diváků) se tísnila u dveří. Kapely se střídaly po třech písničkách a dlouhé přípravy jednotlivých souborů vyplňoval moderátor Míra Ošanec.
Nastává čas pro vysvětlení, co tam pohledávala Kvinta, když vůbec nevystupovala. Vysvětlení je velice jednoduché. Přijeli jsme se na konkurz podívat na nové tváře, na zajímavé skupiny, které bychom Vám chtěli představit ve folkové kavárně v Docela velkém divadle v Litvínově. Velice se nám líbila skupina Bob a Bobci z Duchcova a skupina z Jirkova s názvem Wodboku. Tyto dvě skupiny pravděpodobně také uvidíte v rolích našich hostů. Velice výrazný posun v kvalitě jsme shledali u skupiny Lidee Noire z Chomutova. Zajímavostí u této skupiny je jejich koncertování v Mexiku, na které vyrážejí příští týden. Letenky je stály dost peněz, ale doufají, že se jim to zaplatí. Držíme palce, aby jim to vyšlo.
Ampér
17.4.2004
Docela malá Porta v Docela velkém divadle
Nápad oživit 15 let starý festival prý vzešel od našeho Tomáše. Nějakými záhadnými cestami osudu jsme však byli postaveni do pouhé role účinkujícího. Celé odpoledne jsme prokecali s nejrůznějšími muzikanty, a z toho, co se dělo v sále, nevím zhola nic. Matně jsem postřehl jen to, že když jsme do divadla přijeli, zaslechl jsem skupinu Pro kočku. Pak si ještě pamatuji na naše vystoupení, a po něm jsme zase kecali.
Diváků moc nepřišlo a ve velkém sále jsem měl pocit, že prázdná sedadla hrála přesilovku. No není divu - sobota odpoledne, pěkné počasí. Všichni pořadatelé svorně tvrdí, že se obnovila tradice Docela malé Porty v Litvínově. Nebudu příliš optimistický a počkám si na další ročníky, pokud nějaké ještě budou. Abych alespoň trochu navodil představu této akce, vyjmenuji Vám účinkující, a pokud některé z nich alespoň trochu znáte, výsledný obrázek si uděláte sami. Hráli zde: Míra Kuželka, Dědkové z Kentucky, Pro kočku, Stráníci, Popelky, Zlej sen, Kavka band, Kvinta, Střepy Světec, Šlapací pětka, Stará sešlost a na závěr jako zlatý hřeb večera vystoupil Pavel Dobeš s Tomášem Kotrbou.
Ampér
16.4.2004
Tvrdé "Oříšky" pro zvukaře
Myslím, že 5 oříšků pro Popelku byla nejpočetnější hostující skupina ve folkové kavárně. Osmičlenné těleso se stěží poskládalo do prostoru improvizovaného pódia. Poměr muži:ženy je 4:4, nepočítaje zvukaře. Hmotnostně však zcela jistě převažuje pánská část skupiny. U "Oříškovců" každý na něco hraje - i když né pořád, tak většinou ano. Nejrůznější flétny, chrastítka (holky z Kvinty - vezměte si příklad!), klávesy a ještě klávesy, samozřejmě kytara a el. kytara, baskytara a taky bicí, které bez elektriky nevydávají žádný zvuk. Z toho všeho má nejeden zvukař podivný výraz ve tváři. 
Nejinak tomu bylo i u Jirky Valenty, leč po rozboru situace s vlastním zvukařem "Oříškovců" slíbil, že se z toho nezblázní. Celé jejich vystoupení zvládl Jirka s přehledem (a byl to oříšek), za což si vysloužil v průběhu hraní pochvalu od samotného Jardy Popelky (a ten je znám tím, že pochvalami v otázkách zvuku velice šetří :-)). Vystoupení bylo pěkné a zajímavé, ale musím říct, že když to srovnám s jejich hraním před několika lety, kdy jsem z jejich písniček měl husí kůži až... všude, dnes už to na mne tak nepůsobí. Možná je to tím, že jejich písničky jsem slyšel mnohokrát a nebo se z toho jejich projevu něco vytratilo. Kdo ví?!
Kvinta hrála oslabená o Helenku. Vybírali jsme písničky tak, aby to nebylo tolik znát. S Linďákem jsme si střihli novinku "Hvězdný prach", kterou jsme měli hrát již v minulé kavárně, ale ještě jsme se na to nějak necítili (za což nám kapelník Tomáš vynadal). Tentokrát jsme trému přemohli, a písničku zahráli a zazpívali. Tomáš tedy mohl být spokojen a nebýt jeho nevydařeného sóla, bylo to v pohodě.
Tentokrát se po hraní neponocovalo. Já vím, že mi to nevěříte, ale zeptejte se ostatních!
Ampér
3.4.2004
Oblastní kolo TRAMPSKÉ PORTY
Nám dobře známé prostředí chomutovského country klubu U BIZONA bylo zaplněno převážně soutěžícími skupinami. My jsme tentokrát hráli úplně poslední, a tak jsme měli možnost si všechny soutěžící poslechnout. Moc jsme si nedávali naděje, protože bez Pralinky a bez Helenky jsme měli velký handicap. Ale za pokus to stálo.
Moc se nám líbil písničkář Petr Buchtele, který skončil na druhém místě, a pravděpodobně si ho pozveme do naší Folkové kavárny. Na třetím místě se umístila chomutovská skupina NIC MOC, hrající country. I tahle skupina se nám líbila, hlavně dokonale vyvážený vokální projev obou zpěvaček a výkony mladičkého sólového kytaristy. A jejich bubeník byl šikovný a velice přesný. Asi to bylo tím, že byl malý, automatický, patrně japonský.
Vyhlášení prvního místa jsem poslouchal nad vydatnou porcí smaženého sýru a hranolek, a div mi nezaskočila tatarka, když jsme zaslechli jméno KVINTA. Motáš... tedy Tomáš šel převzít se Zmijovkou keramickou sošku (jehlan) a něco blekotal do mikrofonu, jakože děkuje a tak podobně. Měli jsme velikou radost. Zkusíme své štěstí na červnovém semifinále v Ústí nad Labem a pokud i tam budeme úspěšní, ještě nám zbývá vyhrát finále. Je toho tedy před námi ještě dost a tak nám držte palce.
Fotografie poskytl Ing. František Roubal (moderátor obl. kola Tr. Porty):
Ampér
2.4.2004
Lucinka
V pátek 2.4.2004 se naší zpěvačce Helence narodila dcerka Lucinka. Spoluautor, tedy tatínek - náš kytarista Olánek, je šťastný, a to hlavně proto, že je prý krásná po něm. Měl jsem možnost ji vidět, a věřte, že Olda strašlivě kecá. Ona tedy krásná opravdu je, to jo... ale on?!
Ještě nezbytné novorozenecké parametry: 49 cm a 3,05 kg.
Ampér
27.3.2004
Festival amatérských skupin Lom
Minulý rok jsme na tomto festivalu zvolili folkovou tvář naší skupiny. Několik lidiček se tehdy snažilo na naše písničky tančit a moc jim to nešlo. Letos jsme se zaměřili výběrem repertoáru na tyto masy a strefili jsme se. Ale postupně...
Mně stíhala jedna pohroma za druhou. Hned poté, co jsme přijeli a vešli do kulturáku, povolil mi zip na džínách. Rychle jsem si opatřil od pořadatelek dva spínací špendlíky a částečně jsem "poruchu" odstranil. Potom jsem v šatně přepisoval seznam písniček nějakým perem, co tam leželo, a záhy jsem přišel na to, proč ho tam někdo zanechal. Během chvilky jsem měl ruku černou od inkoustu. Naštěstí hraní se povedlo a to bylo to hlavní! Hráli jsme 4 : 8 + 1, tj. 4 naše svižnější písničky a 8 tancovaček různého ražení + jeden přídavek. Celé to mělo veliký ohlas.
Při následující kapele si Zmijovka trsla s Linďákem... a taky se mnou. Tohle bylo také poslední vystoupení Helenky před VELKOU událostí.
Ampér
26.3.2004
Nejnovější novinky u Kvinty
V červnové folkové kavárně s Kvintou v Docela velkém divadle v Litvínově se uskuteční poslední vystoupení zpěvačky Ivy "Pralinky" Boušové. Ta se nadále bude věnovat práci v divadle, která jí baví, a s námi bude ve folkových kavárnách vystupovat příležitostně jen jako host.
Dočasně končí i zpěvule Helenka Šimků, která se díky manželovi kytaristovi Oldovi Šimků dostala do jiného stavu, a již v dubnu by měla porodit Lucinku. Linďák si to nějak špatně naplánoval a tak jsme letos byli nuceni upustit od soutěžních festivalů (Porta, Zahrada, ...). Nicméně na poslední zkoušce jsme se snažili poskládat hlasy ve vokálech našich písniček a zjistili jsme, že to i v "oslabení" půjde, a již máme domluveno několik akcí na léto. Helenka je navíc velice odolná (má přece Linďáka) a nechala se slyšet, že se vrátí co nejdříve. Dočasné přibrání náhradní zpěvačky jsme společně zamítli.
Ampér
20.3.2004
Kvinta s Wydlemi v zádech
Dne 20.3.2004 jsme nesměle zaklepali na dveře DVD v Litvínově. Nikdo nepřišel, tak jsme zaklepali o hodně silněji a už to bylo v pořádku. Litvínovská Kvinta si nás totiž pozvala na společný koncert.
Po vřelém přivítání a precizním stanovení programu, Kvinta první - Wydle druhé, jsme si začali povídat o všem, co se nám za tu "bezkontaktní" dobu přihodilo, a večer se pomalu přehoupnul k osmé hodině po Večerníčku a začal hlavní program. Přišlo jen málo diváků, ale nálada, která během večera panovala, byla velmi příjemná.
První nastoupila Kvinta. My jsme zatím poslouchali, velmi pohodlně usazení v křeslech. Hned ze začátku nás překvapil obnovený repertoár. Spoustu věcí jsme ani pořádně neznali i přesto, že máme všichni doma jejich CD (ani jedno vypálené) a tvorbu průběžně sledujeme. Kromě nových "kusů" nás zaujal i nový styl aranží. Samozřejmostí byl bezchybný ženský trojhlas. Dále nás upoutaly velmi zajímavé instrumentální nápady, které příjemně gradovaly během skladby. Jednoduše, posluchač se během skladby nenudil, neboť to byl skutečně hudební příběh. Myslím, že budu mluvit za všechny WYDLE, když řeknu, že jsme se po dlouhé době dostali do příjemného rozpoložení, kdy jsme opravdu jen a jen poslouchali. Zvlášť bych chtěl pochválit výkon Jana Petráska, Oldřicha Šimků, Tomáše Kunze, Petry Petráskové, Ivy Boušové, Helenky Šimků, Lady Gažurové tedy všech "pěti" členů.
Kvinta dohrála a byla řada na nás. Chvilku jsme se pochopitelně dožadovali opakování repertoáru, ale docílili jsme jen dvou přídavků. Nastoupili jsme za mikrofony a začali zvučit. To si Kvinťácký zvukař pošmákl! Musím říct, že to zvládl rychle a prakticky za provozu. Na to jsme spustili náš "lesní bigbít", který způsobil srdeční zástavu i jednobuněčným organismům. Jelikož jsme hráli v oslabení (bez elektrické kytary), dělali jsme možné i nemožné, abychom díru zaplnili.
Jednu píseň si s námi zahrál i Linďák, protože už jí s námi jednou hrál, a jemu to holt stačilo, aby se to naučil - my ji už hrajeme dva roky a už ho skoro máme. Odehráli jsme repertoár a přiblížil se konec, a my jsme si vymodlili také dva přídavky, neboť jsme měli připravený pěkný "žertík" s Kvintou na poslední píseň večera. Byla to velmi známá lidová píseň od B. Dylana - Knocking on heavens door. Kvinťáci nás doplnili na produkčním koberci a spustili jsme. Bylo to pěkné a na závěr jsme čekali typický "Ampérův indický verbuňk", ale ten se nekonal, to co jsme předvedli, to bylo jako "pád bubeníka do bicí soupravy".
O třetí části večera už se nebudu důkladně rozepisovat, neboť proběhla podle běžného schématu. Za zmínku stojí asi jen noční pouť Litvínovem, vyděšená obsluha čerpací stanice a naše cesta domů. Ale to až příště a doufám, že na to nebudeme dlouho čekat.
Josef Krulich
Pozn.:
Kdybyste znali autora tohoto článku alespoň tak dobře jako já, poznali byste, jaký je to úžasný bavič a vypravěč zážitků. To je také patrno z jeho povídání o skvělém vystoupení Kvinty, které ovšem bylo jako obvykle... normální, o skupině Wydle, která nezpůsobila divákům žádnou negativní duševní újmu, ale naopak opravdu se všem líbila atd. Zapomněl ale napsat, proč byla dotyčná obsluha benzínky vyděšená. To když se odebral do kanceláře obsluhy v domnění, že jde na WC. Noční pouť Litvínovem byla zajímavá jen proto, že řidička Gábina jeho autem vymetla každou díru v silnici, a že jich tam je! A je až s podivem, že je byl ve svém "veselém" stavu schopen vůbec registrovat, a jejich cesta domů... Přiznal se mi, že se vzbudili až v Děčíně.
A ještě jedna věc...
Celé vystoupení jsme se těšili, že Helenku odvezeme od mikrofonu přímo do porodnice - a bohužel... zatím nic.
Ampér
21.2.2004
MaMaMaMandolínová kavárna
Neustále mi v hlavě zní výčitka našeho webmastera, že mám psát perličky z vystoupení. Tentokrát se v tomto směru opravdu zadařilo. Celá folková kavárna začala jako normálně - diváci, přípravy, kamarádi, ... a vystoupení. A hned v první písničce... Helenka zapomněla text. To se stává a já měl alespoň mezi písničkami o čem mluvit. Kytarista Linďák začal mít pochybnosti o tom, jak zazpívá písničku "O ženskejch", neboť jsme jí už delší dobu neměli ve svém repertoáru. Ta naštěstí dopadla dobře, leč "Stíny", které zpívá takřka na každém vystoupení, se nesly ve stejném duchu jako Helenčina první písnička. Stopli jsme to, Linda si vzal text a začali jsme znova. Ale ani text na reprobedně mu nepomohl a stejně to zmastil (text byl psán velikostí písma 10). Do konce vystoupení se Kvintě už nic závažného nepřihodilo. Ohlas diváků na toto klopýtnutí byl velice kladný. Bylo dokonce vyslechnuto, že je to příjemné zpestření celého vystoupení a že by byla nuda, kdyby se nic nestalo. Tak přemýšlím (to bolí!), čím ještě oživit naše vystoupení. Chtělo by to třeba opět nastudovat nějakou krátkou pohádku, tak jako před časem, kdy jsme zahráli divákům Červenou Karkulku.
Naši hosté přenesli posluchače do úplně jiných hudebních proudů. V podání skupiny MaMaMaMandolin quartet zazněly skladby od klasiky až po rock. Měl jsem dojem, že několika divákům tento žánr moc nesedl - ti se odebrali do svých domovů. Většina přítomných však zůstala a vytvořila velice příjemnou a vřelou atmosféru. Skupina je soustředěna na instrumentální tvorbu a zpěvu se od nich nedočkáte, leda že vydržíte až do konce oficiálního vystoupení a potom se (jako obvykle) začnou dít neuvěřitelné věci.
Do příští folkové kavárny jsme si pozvali děčínskou skupinu WYDLE. Opět se domnívám, že je určitě o co stát. Nejen hezké písničky, ale i bezva lidičky (a samozřejmě taky Kvintu) můžete vidět a hlavně slyšet v Docela velkém divadle v Litvínově 20. března 2004 od tradičních 20:00 hodin.
Ampér
10.2.2004
Kvinta děkuje
Pokud znáte skupinu KVINTA a máte chuť jí dát v anketě časopisu FOLK & COUNTRY svůj hlas, alespoň jako OBJEV ROKU, neváhejte a pošlete hlas dle níže přiloženého návodu na adresu:
info@folkcountry.cz
a do předmětu zprávy uveďte: Anketa FOLK
Děkujeme všem svým příznivcům!
KVINTA Litvínov
Návod z Folk & Country:
Už od roku 1993 uděluje každý rok časopis Folk & Country výroční ceny - Zlaté klíče - z výsledků čtenářské ankety. Na rozdíl od jiných anket zde hlasují pouze čtenáři FOLK & COUNTRY, tedy ti, kdo o žánru hodně vědí a pozorně ho sledují. K hlasování lze používat originálních hlasovacích lístků, uveřejňovaných vždy v prosincovém a lednovém čísle časopisu Folk & Country, ale především můžete hlasovat mailem. Hlasuje se vždy v šesti kategoriích:
SKUPINA * ZPĚVÁK * ZPĚVAČKA * OBJEV ROKU * UDÁLOST ROKU * DESKA ROKU
V každé kategorii můžete uvést pouze jedno jméno, které vás v roce 2003 nejvíce zaujalo a není nutno všechny kategorie vyplnit. Z každé mailové adresy a z každého počítače můžete hlasovat jen jednou! Duplicitní maily ze stejné adresy budeme bohužel nuceni vymazat.
Uzávěrka hlasování je 29. února 2004.
8.2.2004
U Bizona a Citadela
Pokud jste si přečetli minulý článek až do konce, věděli jste co nás čeká. První hraní se konalo v pátek 6. února v chomutovském klubu "U BIZONA". Přijeli jsme tam zbytečně brzy, ale na druhou stranu jsme tím získali dost času na přípravu. Ač se jedná o country klub, měli jsme připravený daleko širší repertoárový záběr, což někteří hosté nesli velice těžce. Na druhou stranu mně zůstává záhadou, proč ten dotyčný neodešel, když se mu to tak nelíbilo. Jeden z největších úspěchů sklidila písnička NON STOP od Michala Davida. Abychom příznivcům country udělali radost, zahráli jsme nekonečnou sérii písniček (námi přezdívaných "géčkovek"), která trvala cca 20 minut bez pauzy. Jak to bývá, středně vlažné publikum se rozdovádělo až při poslední sérii písniček a pak se jim nechtělo končit. Přidali jsme jim ještě asi pět "fláků" a pak už jsme nekompromisně skončili. Balení aparátu se zdálo nekonečné a únavné, ale nakonec se náš kapelní samohyb Blažena dal okolo druhé ráno na cestu domů.
Sobotní dopoledne se neslo u všech členů Kvinty v duchu odpočinku, protože večer nás čekalo vystoupení na plese, který pořádala ZUŠ Litvínov - Chudeřín v litvínovské Citadele. Měli jsme 50 minut času na představení nejen naší folkové tváře, ale i převzatého zábavového (tanečního) programu. A tak, rozděleno napůl, jsme se snažili zaujmout obojím. A podařilo se. Až bych řekl, že folk byl přítomnými příjemně vstřebán, ale taneční repertoár je vybudil a zvedl ze židlí, a houfně se začalo tančit. Na to, že jsme hráli úplně první, je to docela úspěch. V písničce "Loudá se půlměsíc" si s námi zahostoval na trubku učitel ZUŠky Vít Skořepa.
V nejbližším termínu, což je 21.2.2004, se opět vrátíme k našemu tradičnímu folkovému soundu a ve Folkové kavárně v Docela velkém divadle přivítáme skupinu MaMaMaMandolin Quartet. Začátek jako obvykle ve 20:00 hodin.
Ampér
17.1.2004
Lístek poslal náhradu - Šantré
Někteří diváci folkové kavárny možná byli překvapeni, když se v jejím úvodu dozvěděli, že nepřijela ohlášená skupina Lístek, jelikož jejich banjistu přepadla nemoc (dobrý, ale né-moc), leč zajistili za sebe náhradu - pražskou skupinu Šantré. Dva pánové a jedna slečna. Bezpražcová baskytara, kytara a zpěv. Něco úžasnýho! To musíte slyšet, to se nedá vyprávět. Již jednou jsem se nad jejich hraním na našem webu rozplýval (20.9.2002) a tak se tentokrát nebudu zbytečně zdlouhavě opakovat.
My jsme si opět "zabrali" první polovinu večera a hrálo se nám dobře. Je na nás znát, že teď přes zimu je toho hraní nějak míň, a tak se daleko víc na každé těšíme. Na jednu folkovou kavárnu zde tentokrát bylo až příliš fotografů. Pokud alespoň na jedné fotografii budeme vypadat trochu dobře (o čemž však realisticky pochybuji), určitě se s Vámi o ten "skvělý" pohled podělíme na našich stránkách. V pozdních nočních hodinách zpíval už i náš zvukař Jirka Valenta a v jeho podání "Jackův divnej smích" děsil nejen nás vytrvalé uvnitř Docela velkého divadla, ale i jeho široké okolí.
Update - slíbené fotky:
Další vystoupení Kvinty se ponese v úplně jiném duchu. Pokud si při nás chcete zatančit, přijďte v pátek 6.2.2004 (20:00) do chomutovského klubu U BIZONA, nebo o den později 7.2.2004 (20:00) do litvínovské Citadely na Muzikantský ples, který pořádá ZUŠ Litvínov - Chudeřín, a na kterém se představí téměř 100 hudebníků a uvidíte 50 tanečníků v různých seskupeních. Abych byl trochu konkrétní, vystoupí např.: Kvinta, Studentský big band, Klarinet society, duo Dekáda, Machovka (jejíž členka je také naše Lada), taneční skupina Křeč, Litvínovské mažoretky, ... a mnoho dalších. Každý si přijde na to své a tak určitě přijďte. No a také nezapomeňte na další pravidelnou folkovou kavárnu s Kvintou 21.2.2004, kde jako host vystoupí skupina MaMaMaMandolin Quartet. V podání neobvyklého složení nástrojů (mandolína, mandolína, mandola a mandoločelo) uslyšíte opravdu pestrou všehochuť hudebních stylů.
Nečekejte až muzika přijde za Vámi, přijďte za ní sami, třeba zrovna k nám!
Ampér
12.1.2004
Další potvrzená účast
21.února 2004, 20:00 hod. - host MaMaMaMandolin Quartet
Jejich připravované stránky jsou k nahlédnutí na http://www.agionet.cz/nahled/mandolin/onas.htm. Jednoho ze členů tohoto souboru jste již měli možnost ve folkové kavárně vidět - je jím Petr Vrobel a u nás hostoval se skupinou Tři tílka.
Ampér
1.1.2004
Po-Silvestr v Poště
Co se za tím skrývá? To máte tak... Na Silvestra většinou každá kapela někde hraje a místo aby "kalila" s jinými spřátelenými kapelami, přispívá k dobré náladě tu v Chomutově, tu v Bílině... a všude různě. No a tak se v děčínském hotelu Pošta 1.1.2004 sešly skupiny Juwel folk, Wydle, Kvinta, U-style... aby oslavily nový rok společně. Pravdou je, že z některých skupin tam byla pouze torza. Např. ze skupiny Wydle se pro nenadálé selhání organismu nemohli účastnit Jitka a Jan Mirovský, z Kvinty chyběla Zmijovka a Helenka z hlídacích důvodů a Pralinka zpívala kdesi v Jesenici. Zda chyběl někdo z U-stylu nevím, neb je neznám tak dokonale, a tak snad jen Juwel folk byl kompletní.
První hrála oslabená Kvinta, protentokrát však posílená Jirkou Holmanem (bicí Juwel folk), Pepínem Krulichem (kytara Wydle), Míšou Štěpánkem (banjo Wydle) a kytaristou U-stylu (nevím jméno). Možná by vás zajímalo, co se v takové sestavě hrálo, a tak dodávám, že všechno možné - Tučný, Katapult, Žlutej pes, COP, Buty, Olympic... a další a další songy. Kvůli zvuku odmítl Linďák zpívat jednu píseň a tak zbylých 17 jsem zpíval já a jednu si zazpíval Tomáš. Poté jsem se pro zbytek večera přesunul do role posluchače, neboť jsem nebyl schopen mluvit, natož zpívat. To, že jsme hráli první, mělo velkou výhodu, protože bubeník Jirka Holman (zvaný též OGY) nebyl ještě zcela pod vlivem. Vlastně skoro nikdo ještě nebyl zcela pod vlivem. O nějakých pár chvil později však již skoro všichni byli.
Po nás hráli v různých sestavách Juweláci, po nich Wydle (na basu Martin Pražák) pak zase Juwel a potom... já už ani nevím. Nakonec jsem Ogyho za bicími vystřídal. To když nás pozval Martin Rychtařík na Kalandrovo Břímě na jeviště. Potom už jsem mu do konce celé akce nevrátil paličky a židličku za škopkama, bušil jsem a vzpomínal si na staré dobré bigbítové časy v Plzni. Ogy sám se vytratil asi okolo půl druhé v noci, avšak hrálo se dál v různých formacích asi do 4:30 hodin. Potom se dělo to co vždycky... Rychťa a Linďák se vzájemně rozplývali nad svými kytarami a zkoušeli různé postupy a zvuky na mutiefektu a kdoví co ještě. Nakonec Juwel zabalil a odjel, a my se přesunuli do hotelových pokojů, já a Linda č.13 (Lada a Tomáš č.4). Tam na nás vybafla manželská postel a oba jsme se snažili usnut dříve než ten druhý, protože oba dost nahlas chrápeme. V našem "stavu" jsme zapomněli klíče v zámku - zvenčí - a tak se v dopoledních hodinách (cca 10:00) paní pokojská domnívala, že už tam nikdo není a že může uklízet. Otevřela, nakoukla, viděla mě a Linďáka v manželské posteli, všude okolo strašný bordel (džíny, boty, ponožky, mikina...) a řekla "... promiňte... ale máte v zámku klíče...". Zcela rozespalý a ještě ne zcela střízliv jsem se zmohl na pouhé "... mnó...", načež dotyčná pozpátku vycouvala a tiše za sebou zavřela. Pomalu jsme se probrali a dole v restauraci jsme se napravili horkou uzenou polévkou a gulášem. Cesta domů už žádné převratné zážitky nepřinesla a tak za rok zase na Poště (jestli nás tam ještě pozvou).
VELKÝ dík patří velkému šéfovi hotelu Pošta Radkovi Flachsovi za ubytování Kvinty a za perfektní přístup k celé akci.
Ampér